ODHALENÍ A PŘEMĚNA OMEZUJÍCÍCH MYŠLENKOVÝCH MODELŮ Z MINULOSTI
Podle toho, jak jsme v minulosti smýšleli a chovali se, nyní žijeme určitý život. Od svých rodičů, prarodičů, učitelů, vrstevníků, spolupracovníků a nadřízených přejímáme představy o životě, smýšlení o sobě sama, styl uvažování, styl jednání s lidmi, styl řešení problémů, jednání v partnerských vztazích. Tyto přejaté modely smýšlení a jednání se vryly hluboko do našeho podvědomí a my je v každém okamžiku každého dne nevědomě používáme v našem životě.
Jaké bylo prostředí, ve kterém jste vyrůstali vy? Jaké jste vnímali vzory chování? Milovali se vaši rodiče, projevovali si vzájemnou podporu a ocenění? Byli v životě spokojení a úspěšní? Důvěřovali lidem a měli pozitivní vztah se sousedy a k životu a více chválili než kritizovali? Nebo se uráželi, používali ironii a sarkasmus, měli pocity méněcennosti a ublížení, byli nepřejícní, měli negativní vztah k bohatým lidem a k penězům, neměli sami sebe rádi (i když navenek se snažili dávat najevo opak)? A co vaši učitelé, trestali vás, nebo ve vás podporovali kreativitu a silné stránky? Jaké máte kolegy a nadřízené? Zviditelňují každou chybu a nedostatek, dají vám vše pěkně „sežrat“, pomlouvají a vykazují autoritativní metody řízení, nebo vás oceňují za vaše úspěchy, konstruktivně pracují s chybami a jsou optimističtí a podpůrní? Jaké máte přátele? Jsou to spokojení, úspěšní a veselí lidé, nebo si neustále stěžují na život a všechny kolem sebe a jsou jim blízké pomluvy či sarkasmus? V čem se všichni tito lidé a následně i vy utvrzujete? Z čeho všeho měli strach, z čeho i vy nyní máte strach?
Všechny potíže, neúspěchy a negativismus pochází z určitého druhu strachu, přejatého, nebo získaného. Některé strachy pramení již z prenatálního období. Už v této době jsme velmi citliví na to, jak se k sobě naši rodiče chovají a už v této době přejímáme některé jejich strachy a postoje k sobě sama. Např. žena může trpět pocity méněcennosti kvůli tomu, že její otec chtěl syna a ne dceru. Žena jako miminko v děloze své matky tento pocit silně vnímala a nese si jej až do dospělosti. A pravděpodobně bude značnou část života „tím klukem“.
To, v jaké žijete společnosti, skvěle poukazuje na váš dosavadní styl smýšlení a uvažování. Neboť jak říká Zákon přitažlivosti, podobné přitahuje podobné a odlišné odpuzuje odlišné. Vždy budeme přitahovat to, jací jsme, a také to, co nechceme.
Abyste ve svém životě začali zažívat pozitivní události a byli obklopeni pozitivními a inspirativními lidmi, je potřeba, abyste se zbavili všech negativních vzorců myšlení a naprogramovli svůj mozek na myšlení pozitivní. Přitahujeme totiž to, co naši víru potvrdí.
Pierre Franckh ve své knize Jak si správně přát (Franckh, 2005) definuje 79 výroků a 53 omezení, kterými si omezujeme život a ze kterých pramení pocit méněcennosti. Zjistěte, jaké jsou i vaše negativní vzorce myšlení – ty které s vámi rezonují:
Omezující výroky:
K ničemu se nehodím.
Na to nemám nárok.
Nikdy nebudu šťastný.
Kdo by mne mohl mít rád?
Já to nedokážu.
Ostatní jsou lepší než já.
Bůh neexistuje.
Sex je špatný.
Láska je vždy zneužita.
Skutečná láska neexistuje.
Ten, kdo miluje, bude podveden.
Nikdy nemám peníze.
Jiní jsou v posteli lepší než já.
Nevěřím, že z toho něco bude.
Nikdy to neudělám správně.
Lásku si musí člověk zasloužit.
Nestojím za nic.
Copak mohu něco změnit?
Lepší je ustoupit než se hádat.
Zase prohraji.
Takového/ou jaký/á jsem, mě nikdo nemůže mít rád.
Já přece nikdy nedostanu to, co chci.
Když ukážu, jaká/á ve skutečnosti jsem, všichni mě opustí.
Měl/a bych se stydět.
Všechno by bylo dobré, kdyby…
Když jde o peníze, končí přátelství.
Vlastně…
Neměl/a bych…
Je to moje vina.
Nikdo mě neposlouchá.
Nerozumím ženám.
Nerozumím mužům.
Nikdo se o mě nestará.
Nikdy nedostanu to, co chci.
Neumím tančit.
Neumím počítat.
Dělám všechno špatně.
Jiní zažívají lepší sex než já.
Nemohu muže nikdy skutečně uspokojit.
Nedokážu ženu skutečně uspokojit.
Nikam to nedotáhnu.
Mám pořád smůlu.
O sexu se nemluví.
Sáma/a sebe neustále obelhávám.
Už nikomu nevěřím.
Už nemůžu věřit ani sám/a sobě.
Masturbace je neslušná.
Život je těžký.
Práce je velmi náročná.
K penězům se člověk dopracuje, jen když hodně pracuje.
Peníze kazí člověka.
Nic si nepamatuji.
Myslí mi to moc pomalu.
Nemám co říct.
Nikdy nebudu vážený/á.
Mne nemůže nikdo milovat.
Nedokážu žít bez partnera.
Kdo nic nedělá, zrezaví.
Nedokážu se uvolnit.
Nic neodpovídá mým očekáváním.
Láska činí člověka zranitelným.
Láska je pomíjivá.
Musím se ke všemu dopracovat.
Jsem pořád jenom využívaný/á.
Pro krásu musí člověk trpět.
Samochvála smrdí.
To nedokážu.
On si mne nezasloužil.
Musím nejprve odčinit své viny.
To jsem si vůbec nezasloužil/a.
Bez práce nejsou koláče.
Takové věci si nesmím přát.
Jsem ošklivý/á a nicotný/á.
Celý svět je proti mně.
V životě neexistují zázraky.
Moje práce za nic nestojí.
Nikdy to nestačí.
Nestačím na to.
Nikdo mne nemiluje.
Omezení ve formě „já jsem:“
Jsem osamělý/á.
Nejsem důležitý/á.
Jsem hloupý/á.
Jsem bezmocný/á.
Jsem bezcenný/á.
Jsem zbytečný/á.
Jsem vše jenom na obtíž.
Pro tento svět jsem příliš ušlechtilý/ušlechtilá.
Jsem vinen/a.
Jsem špatný/á.
Jsem bojácný/á.
Jsem nemuzikální.
Jsem líný/á.
Jsem nemocný/á.
Jsem příliš tlustý/á.
Jsem příliš hubený/á.
Jsem příliš malý/á.
Nejsem dost chytrý/á.
Jsem špatný člověk.
Jsem nesmělý/á.
Jsem příliš vážný/á.
Nedokážu být vážný/á.
Jsem rád bez partnera.
Nejsem erotický/á.
Jsem konzervativní.
Jsem přízemní.
Jsem povrchní.
Jsem sexuálně příliš náruživý/á.
Nejsem sexy.
Nejsem výmluvný/á.
Jsem impotentní.
Jsem frigidní.
Jsem perverzní.
Nejsem normální.
Lehce se nechám svést.
Jsem slaboch.
Jsem bez fantazie.
Jsem domýšlivý/á.
Jsem tvrdý/á, ale oprávněně.
Jsem neustále roztržitý/á.
Jsem jiný/á než ostatní.
Nejsem vtipný/á.
Nejsem hovorný/á.
Jsem ubožák/čka.
Jsem příliš starý/á.
Nejsem hoden/a lásky.
Jsem sobecký/á.
Nejsem dost důležitý/á.
Jsem pořád tak unavený/á.
Jsem nešikovný/á.
Nejsem hezký/á.
Jsem pořád nemocný/á.
Jsem nešťastný/á.
Jak se takovýchto negativních omezení zbavit?
Najděte si pro sebe chvilku a napište si na papír ta tvrzení, se kterými se ztotožňujete. Pak si sedněte a přemýšlejte, odkud tato přesvědčení pramení. Vytvořili jste si toto přesvědčení sami, nebo jste ho někde slýchali, vnímali? Kdy, kde a jak dlouho to bylo? Pokud to byli vaši rodiče či někdo jiný, co je k tomuto smýšlení vedlo? Nejspíš to také převzali od svého okolí. Ať už se dané přesvědčení vzalo odkudkoli, je potřeba pochopit, že člověk, který vám jej předal, to nedělal s úmyslem vám ublížit. Naopak to bylo to nejlepší, co v dané chvíli uměl, a dělal to se svými tehdy nejlepšími znalostmi a schopnostmi. V okamžiku, kdy toto pochopíte a přijmete, jste schopni danému člověku odpustit a od daného přesvědčení se odpoutat a osvobodit. Jste schopni převzít zodpovědnost za své vlastní myšlení a můžete pracovat na přeměně negativního vzorce myšlení na pozitivní a prospěšné.
Poté tvrzení přeformulujte do pozitivního a každý den po dobu jednoho měsíce si danou afirmaci napište na papír, zopakujte nahlas a uvažujte nad tím, jak skvělé to je, jak skvělé je dovolit si to.
Pokud snaha si takovouto svépomocí změnit situaci či vlastní přesvědčení neponese kýžené ovoce a vaše myšlenky a chování se budou navracet do starých kolejí, jedná se o komplexnější problém, se kterým se na mne určitě můžete obrátit.
Doporučuji přečíst celou knihu Jak si správně přát. Učí schopnosti přitáhnout si do svého života to, co chcete.
Chce to čas.
Můžete se podívat, do jaké roviny spadá Vaše zálažitost, kterou chcete vyřešit: TRANSFORMAČNÍ ROVINY
